Je středa. Stejně jako každou středu pomalu kráčím stejnou ulicí. Šedou, špinavou, smradlavou. Dívám se do stále stejných výloh, kde za zaprášená skla někdo naaranžoval tvrdé pečivo, uschlé květiny, zelený salám nebo rezavé hřebíky. Na rozbitém chodníku se kupí…
21. 02. 2007 16.18:32 Nenalezen žádný podobný příspěvek
